Slide_8

Slide_8

Slide_9

Slide_9

Slide_6

Slide_6

Slide_4

Slide_4

Slide_7

Slide_7

Slide_2

Slide_2

Slide_5

Slide_5

Slide_3

Slide_3

Slide_1

Slide_1

První den na Manu

28.5.2010

Tréninky byly naplánovány až na sobotu, a tak jsme si říkali, že bude pohodička a v klidu se vyspíme…do chvíle než v osm ráno Billy začal na celý stan řvát „wake uuuuuup!!! Indi!!! Albert!!!!( Billy si nedovede zapamatovat Milanovo jméno a tak se už od loňska jmenuje Albert)“ Kluci vyskočili, jak při zemětřesení a Billy je okamžitě začal úkolovat co má kdo udělat (to má Indoš obzvláště po ránu véééélmi rád). Kluci se toho ujímají vcelku bez keců, i když je občas dobře, že Billy nerozumí česky :-). Začíná se opět dělat na motorkách, protože chybí doladit spoustu drobností a jen dohodnout se na samolepkách a jejich umístění je s Billym zážitek.

Během vcelku slunečného dne se k nám začaly trousit první návštěvy a vůbec první byl Tom „Racochejl“, který tady už pár let žije s přítelkyní, a loni jsme se tu seznámili. Probrali jsme, co je nového tady, a co zase u nás. Taky jsme se bavili, co bude s motorkou Libora Krmáška, který tu měl loni nehodu a která tu doteď leží a neopomněli jsme ho ani vybavit českými sušenkami, čokoládami a tatrankami, které jsme speciálně pro ně nakoupili. Domluvili jsme se, že určitě zase podnikneme nějakou večeři, nebo grilovačku a prozatím se rozloučili.

Netrvalo to ale dlouho a přišel na návštěvu další český pár Podobských, který ale ovšem ještě neznáme. Jako dárek od nás opět dostali „Indiánky“ od dětí ze Štenberka a navíc nás ještě odvezli k „Fairy Bridge“, kam jsme zrovna vyráželi, ale moc se nám v té zimě na skůtru nechtělo. Po cestě jsme se dověděli, že už tu žijí jedenáct let a možná by všechno bylo jinak, kdyby pan Kožený nezařídil, že pan Podobský ztratil práci u československého loďstva a následně mu Britové nabídli práci právě na Isle Of Man.

Vystupujeme z auta a pan Podobský vytahuje z kufru kameru se stativem, protože rád amatérsky natáčí dokumenty. Koukáme, jestli najdeme „Indiánka“ z loňska a je to dobrý! Visí! Přidáváme k němu dalšího, Indi ještě odříkává potichu své přání a pozdrav a pak se vracíme zpět do depa.

29.5.2010 Sobota

Včerejší den byl krásný, ale dnes je to opravdu hnus velebnosti. Obloha v barvě olova kam jen oko dohlédne a jemný neustávající déšť. Včerejší večer pořád padala elektrika, a tak se nedalo zapnout topení. To mělo ovšem za následek, že Billy nemohl zimou usnout ve stanu a tak přišel brzy ráno k nám do trucku. Poté co přestal nadávat a cinkat s hrnkama jsem tušila, že když si nedám špunty do uší, zažiju „Saigon“. Asi za hodinu, možná dvě vidím pochodujícího Indiána…vytahuju jeden špunt a slyším, jak řve na Billyho „Stooooop this fucking sound!!!!!“…Billy zalomenej, pusu dokořán a chrápal tak, že startující letadla na letišti jsou proti tomu břídilové. Naštěstí se nám daří Billyho vypakovat a můžeme znovu spát až do devíti. Poté nás Billy opět tahá z postele. Venku je opravdu nepěkně, a tak je nám jasný, že dnešní první trénink se odloží. Billy ale jako panikář nás stejně honí (mě teda ne, já se nenechám), a tak kluci opět celý den běhají a řeší samolepky, zadrátkování šroubů a podobně. V jednu hodinu se otevřela technická kontrola vybavení jezdce, a protože se mi nechce moc z trucku do zimy, nechávám tam jít Indoše s Milanem samotný. Prý to bylo komisařům líto :-), ale i tak Indi odchází s pochvalou za bezchybnou výbavu a společnou fotkou. Zbytek dne opět kluci tráví okolo motorek.

Navečer se vydáváme na nákup pro základní potraviny, a co mi opět začíná chybět, je obyčejný český chleba. Po cestě zpět se ještě stavujeme pro „Fish and chips“ a večer už trávíme jen povídáním. Tréninky jsou přeloženy na neděli, tak snad nám vyjde počasí.

První den na Manu První den na Manu První den na Manu
První den na Manu První den na Manu První den na Manu
První den na Manu První den na Manu První den na Manu
První den na Manu První den na Manu První den na Manu
První den na Manu První den na Manu První den na Manu
První den na Manu První den na Manu První den na Manu